Výstavy
Č. 1 Budova hostince
Jedná se o jednu z nejstarších budov v Pusztě, která je zakreslena již na mapě z konce 18. století. Podle vysvětlující přílohy ke katastrální mapě z roku 1860 žil v 19. století ve zdech budovy zahradník s rodinou, která se starala o ovocné stromy. Po rekonstrukci bylo obnoveno 1. patro domu, které se nachází u vchodu do Majorság. Po rekonstrukci byla pokladna přemístěna do budovy recepce u vchodu do hostince.
Č. 2 Malý hrad
Nejvýraznější z obytných budov v Szántódpusztě je zámek, panské sídlo, kterému bývalé služebnictvo říkalo hrad – Malý zámek se nachází u vchodu do Majorságu.
V budově se nachází interaktivní výstava o historii Szántódpuszty. Výstavní prostor je komplexní, s několika tematickými vrstvami, které ilustrují nejen historii statku, ale také život služebnictva, které zde žilo. Jednou ze dvou hlavních tematických linií je historická časová osa farmy, která prochází prostorem od samého počátku a zachycuje hlavní milníky života na farmě. Návštěvník se díky němu mimo jiné dozví.
První zmínka o Szántódpusztě v Tihanské listině, vliv osmanské doby a vylidňování puszty, působení tihanských opatů a kroky k rozkvětu majera. Cílem časové osy je přiblížit historický vývoj Szántódpuszty v klíčových bodech a zasadit jej do kontextu historických událostí v zemi.
Dalším hlavním rysem výstavního prostoru je prezentace života služebnictva, které zde žilo. Každodenní život zdejších obyvatel určovaly sezónní výkyvy zemědělských prací. Tento sezónní cyklus je konfrontován s fázemi lidského života (jaro – dětství; léto – dospívání; podzim – zralost; zima – stáří) a životem služebníků.
Návštěvníci se také mohou seznámit s historií Tihany-Sántódské rokle, která vznikla přirozeným zúžením Balatonu a patřila opatství Tihany, protože opatství mělo statky na obou březích. Přechod byl využíván také pro osobní a nákladní dopravu. Zemědělské produkty, obilí a kukuřici převáželi z jihu, víno a kámen ze severu převozníci z opatství.
O historii balatonendrédské krajky se také vypráví: „Balatonendrédská krajka se zrodila z dvojí myšlenky: jednak využít čas vesnických žen v zimě, tedy čas, který jim chyběl na zemědělské práce, a jednak sblížit vesnické ženy, tedy šířit zásady reformované víry.“ /Endre Kajdi/.
Návštěvníci se také mohou seznámit s dílem Pétera Szentmihályiho Szabóa prostřednictvím moderní instalace v budově.
V budově se nachází také vzdělávací centrum muzea.
Č. 3 Ménescsárda
Ménescsárda se nachází naproti Kiskastélly. V 70. letech 20. století byl při rekonstrukci zcela přestavěn a poté sloužil jako hostinec pod názvem Ménescsárda. Název hostince byl inspirován novým hřebčínem, který byl zřízen v Szántódpusztě, a 39 hřebci, které András I. objednal v Tihanské listině. V současné době se v budově nachází prodejna suvenýrů, ošetřovna a servis kol. Za budovou se nachází ukázkový areál lidových řemesel.
Č. 4 Studna
Lidé a zvířata žijící v divočině se neobešli bez studní s dostatkem vody a sladké vody. V dávných dobách zásobovalo poušť vodou sedm studní vybavených nejrůznějšími technikami na získávání vody. Patřily k nim dvě litinové studny, které sloužily k zalévání květinových a zeleninových zahrad patřících k malému zámku, zatímco potřeby vody pro lidi a zvířata uspokojovaly kolové studny a studny s volavkami. Reprezentativní studna v Majorság byla obnovena do původního stavu.
Č. 7 Sýpka
V sýpce byla zřízena interaktivní výstava Cesta pšenice. Pšenice byla kdysi životem. Lidé tak nazývali obilí, které dávalo život a chléb. Produkce obilovin byla pro rolnické domácnosti především prostředkem soběstačnosti, který jim umožňoval pokrýt roční potřebu chleba. V dnešní době již zanikla rolnická výroba obilí, starodávné znalosti a rolnický chléb, o kterých se návštěvníci mohou dozvědět při návštěvě výstavy.
Č. 8 Chlév pro hospodářská zvířata
Chlév postavený v roce 1882 byl obnoven do původní podoby.
Č. 9 Sušicí pec
V zadunajské oblasti bylo běžné přeměnit otevřenou kuchyni na podsklepený prostor tím, že se na dvoře postavila zděná pec na chleba a pec na uzení masa. V roce 1916 byla na vrcholu kopce v buši postavena velká společná pec na pečení chleba z pálených cihel s cementovou břidlicí, krytá břidlicí, která byla v rámci projektu obnovena.
Č. 14 Stodola
Patrová stodola na cihlových pilířích byla postavena v roce 1850 a v roce 1890 byla na jižním konci přistavěna přístavba, která prý byla postavena jako strojní dílna a kterou starší lidé, kteří na statku pracovali, pamatují jako skutečnou vinárnu. V rámci projektu vznikl prostor pro pořádání akcí, místnost pro děti a maminky a výstavní prostory (kovárna atd.).
Č. 15 Stáje pro koně
Největší budovou na jižní hranici křoví jsou bývalé stáje ve tvaru písmene L. Až do nástupu parních strojů a traktorů na velkostatcích a jejich širokého rozšíření byl počet a fyzická síla volů měřítkem dobrého či špatného hospodaření. Velká kůlna, která pojmula 56 volů, svědčila o intenzitě hospodaření na polích.
Budova je nyní využívána jako stáj pro koně, kde jsou kromě chovu koní umístěny i výstavní prostory s tabulemi s ukázkami maďarských plemen koní.
17.sz. Öregcsárda
Architektonický styl tohoto obytného domu ve tvaru písmene L, jedné z nejkrásnějších staveb v Pusztě, je zmíněn již v záznamu z roku 1790. Budova je v současné době využívána jako restaurace.
Č. 21 Výstavní prostor
Tato budova byla postavena v roce 1845 jihovýchodně od Domu řemeslníků a sloužila jako dílna pro řemeslníky zemědělské obce Puszta. Stejně jako ostatní budovy v poušti byla postavena z velkých pálených cihel, střecha byla z kvalitního dřeva z polních lesů. V budově se nacházely tři dílny, kovárna, vinotéka a truhlárna.
V budově z 21. století vytvořen prostor pro dočasné výstavy, kde se může udržovat tradice Szántódpuszty a kde může návštěvníky přivítat stále se měnící výstava. Budova může být vhodným místem nejen pro místní umělce a tvůrce, ale i pro umělce a tvůrce z regionu.
Č. 25 Pec
Z vyprávění lidí, kteří žili v Szántódpusztě, víme, že služebnictvo na polích peklo každý týden dva bochníky chleba, a pokud jich bylo v rodině více, tak i častěji. Návštěvníci se s tímto procesem mohou seznámit na venkovních stolech u pecí.
Ne 30. Stáje pro poníky
Malá zděná stáj postavená v roce 1825. Před rokem 1800 stála na tomto místě budova, pravděpodobně z netrvanlivých materiálů, která však sloužila i pro chov hospodářských zvířat. Budova je nyní využívána jako ohrada pro zvířata.
